Nauky o zbraních a střelivu - Prohlížení otázek

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 358

Porovnejte vyobrazené vzorky a vyberte náboj do brokovnice s jednotnou střelou. Jedná se o náboj nacházející se

A) vlevo na začátku řady.

B) uprostřed řady.

C) vpravo na konci řady.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 359

Je prostřední náboj určen pro nábojovou komoru o minimální délce 65 mm?

A) Ne, náboj je určen pro nábojové komory s minimální délkou 70 mm.

B) Ne, náboj je určen pro nábojové komory s minimální délkou 89 mm.

C) Ano, vyznačená délka se nevztahuje k délce nábojové komory, ale k celkové navážce broků v náboji; jak je zřejmé z obrázku, červený náboj označený „70 mm“ a černý náboj označený „65“ jsou ve skutečnosti stejně dlouhé.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 360

Brokovou zbraň označenou touto zkušební značkou: lze použít

A) ke střelbě jednotnou střelou bez ohledu na velikost zahrdlení.

B) ke střelbě ocelovými broky.

C) ke střelbě tzv. magnumovými náboji.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 361

Porovnejte vyobrazené vzorky a vyberte výkonné střelivo určené původně pro střelbu z revolveru. Jedná se o vzorek nacházející se

A) vlevo na začátku řady.

B) vpravo na konci řady.

C) uprostřed řady.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 362

Porovnejte vyobrazené vzorky a vyberte střelivo typu Flobert. Jedná o vzorek nacházející se

A) vlevo na začátku řady.

B) vpravo na konci řady.

C) uprostřed řady.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 363

Porovnejte vyobrazené vzorky a vyberte střelivo ráže 45 AUTO původně určené pro samonabíjecí pistoli Colt typu M1911. Jedná o vzorek nacházející se

A) vlevo na začátku řady.

B) vpravo na konci řady.

C) uprostřed řady.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 364

V případě vyobrazených vzorků se jedná o

A) nábojky.

B) malorážkové náboje se zapuštěnou homogenní střelou.

C) náboje určené pouze pro expanzní zbraně nedovoleného výrobního provedení.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 365

V případě vyobrazeného vzorku se jedná o střelivo ráže

A) 22 Long Rifle.

B) 22 Hornet.

C) 222 Rem.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 366

Porovnejte vyobrazené vzorky a určete konstrukci nábojů. Jedná se o náboje

A) se zápalem typu Lefaucheux.

B) se středovým zápalem.

C) s okrajovým zápalem.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 367

Porovnejte vyobrazené vzorky a vyberte střelivo ráže 223 Rem. vycházející z původně vojenského náboje 5,56 x 45 mm. Jedná se o vzorek nacházející se

A) nahoře na začátku sloupce.

B) dole na konci sloupce.

C) uprostřed sloupce.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 368

Porovnejte jednotlivé obrázky a rozhodněte, zda je na nich vyobrazen náboj vycházející původně z náboje vz. 43 určeného mimo jiné i pro československý 7,62 mm samopal vz. 58.

A) Ano, jde o vzorek na horním obrázku.

B) Ano, jde o vzorek na dolním obrázku.

C) Uvedené střelivo není vyobrazeno ani na jedné z fotografií; v obou případech se jedná o signální náboje.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 369

V případě vyobrazeného vzorku se jedná o

A) celoplášťovou střelu s přední částí ve tvaru komolého kužele.

B) poloplášťovou střelu s ogivální přední částí.

C) celoplášťovou střelu s ogivální přední částí.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 370

V případě vyobrazeného vzorku se jedná o

A) celoplášťovou střelu s přední částí ve tvaru komolého kužele.

B) homogenní olověnou střelu s přední částí ve tvaru komolého kužele.

C) celoplášťovou střelu s ogivální přední částí.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 371

V případě vyobrazeného vzorku střely se jedná o část střeliva, která byla pravděpodobně vystřelena

A) z expanzní zbraně dovoleného výrobního provedení.

B) ze samonabíjecí pistole ráže 45 AUTO.

C) z dlouhé palné zbraně s drážkovaným vývrtem hlavně.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 372

Porovnejte jednotlivé obrázky a rozhodněte, zda je na některém z nich pojistka zbraně přesunuta do zajištěné polohy.

A) V zajištěné poloze je pojistka zbraně na horním obrázku.

B) V zajištěné poloze je pojistka zbraně na dolním obrázku.

C) V zajištěné poloze není pojistka zbraně ani na jednom z přiložených obrázků.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 373

Na fotografii je palná zbraň částečně rozebraná k čištění. Jedná se o

A) samonabíjecí pistoli s uzamčeným závěrem, která je rozebraná na následující součásti: závěr, hlaveň, vratnou (předsuvnou) pružinu a tělo (pouzdro zbraně).

B) samonabíjecí pistoli s dynamickým závěrem, která je rozebraná na následující součásti: závěr, hlaveň, vratnou (předsuvnou) pružinu a nosič závěru.

C) revolver, který je rozebrán na následující součásti: závěr, hlaveň, odpružená osa válce a rám.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 374

Zobrazená šipka označuje

A) pružinu záchytu závěru.

B) pružinu vytahovače.

C) vratnou (předsuvnou) pružinu.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 375

Zobrazená šipka označuje umístění

A) záchytu (zádržky) zásobníku.

B) pojistky.

C) záchytu závěru.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 376

Zobrazená šipka označuje umístění

A) záchytu (zádržky) zásobníku.

B) záchytu závěru.

C) pojistky.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 377

Zobrazená šipka označuje umístění

A) vyhazovače.

B) vytahovače.

C) podavače.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 378

Umístění lučíku v rámci konstrukce zbraně je označeno

A) písmenem A.

B) písmenem B.

C) písmenem C.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 379

Na fotografii je zobrazen pohled na spodní stranu závěru samonabíjecí pistole. Šipka označuje tzv. automatickou pojistku. Tento pojistný prvek je obvykle ovládán spoušťovým mechanismem a jeho funkcí je

A) zajistit, aby úderník nemohl iniciovat náboj v nábojové komoře, aniž by byla stisknuta spoušť.

B) zamezit pohybu závěru v okamžiku, kdy je stisknuta spoušť.

C) umožnit činnost spoušťového a bicího mechanismu pouze v případě, že je v nábojové komoře nabit a uzamčen náboj.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 380

Zobrazená šipka označuje

A) tlumič hluku výstřelu.

B) kompenzátor zdvihu.

C) kolimátor.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 381

Umístění plynového nástavce (mechanismu k odběru plynů) v rámci konstrukce zbraně je značeno

A) písmenem A.

B) písmenem B.

C) písmenem C.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 382

Zobrazená šipka označuje

A) závoru.

B) pojistník.

C) úderník.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 383

Na fotografii je zobrazena střední část částečně rozebrané palné zbraně typu AR-15. Číslice „1“ a „2“ označují

A) číslice „1“ označuje horní pouzdro závěru (tzv. upper receiver) a číslice „2“ označuje dolní pouzdro závěru (tzv. lower receiver). Pod horním pouzdrem závěru je položen vyjmutý závěrový mechanismus.

B) číslice „1“ označuje dolní pouzdro závěru (tzv. upper receiver) a číslice „2“ označuje horní pouzdro závěru (tzv. lower receiver). Pod dolním pouzdrem závěru je položen vyjmutý závěrový mechanismus.

C) číslice „1“ označuje horní pouzdro závěru (tzv. upper receiver) a číslice „2“ označuje baskuli. Pod horním pouzdrem závěru je položen vyjmutý závěrový mechanismus.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 384 Závorník u zbraně je součást, která

A) uzavírá nebo uzamyká nábojovou komoru v případě zbraně se složeným závěrovým mechanismem.

B) slouží k manuálnímu otevření závěru.

C) u některých zbraní (zejména loveckých) slouží jako pojistný mechanismus, který se řadí mezi automatické pojistky.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 385 Nosič závorníku u zbraně je součást, která

A) unáší při nabíjecím cyklu zbraně závorník a zajišťuje tak jeho odemčení a uzamčení.

B) může být připojena ke zbrani se složeným závěrovým mechanismem a umožňuje její bezpečné nošení s vyjmutým závorníkem.

C) je součástí pouzdra závěru, do které je při výstřelu uzamčen závorník.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 386

Zobrazený zásobník je typický pro

A) čsl. 7,62 mm samopal vzor 58 a jeho verze.

B) pistoli vzor CZ 75.

C) pušku Mauser K98.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 387

Porovnejte jednotlivé vzorky revolverů. Perkusní revolver

A) je na horním obrázku.

B) je na dolním obrázku.

C) není ani na jednom obrázku.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 388 Funkční cyklus revolveru je obvykle založen na

A) manuálním ovládání spoušťového a bicího mechanismu. Revolver je až na výjimky opakovací zbraní.

B) manuálním ovládání spoušťového a bicího mechanismu. Revolver je až na výjimky samonabíjecí zbraní.

C) impulzu zpětného rázu při výstřelu, který působí na osu válce. Revolver je až na výjimky opakovací samonabíjecí zbraní.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 389

S baskulí

A) se lze setkat u druhu zbraně na horním obrázku.

B) se lze setkat u druhu zbraně na dolním obrázku.

C) se nelze setkat ani u jednoho z vyobrazených druhů zbraní, jelikož baskule je typická pouze pro krátké samonabíjecí zbraně.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 390

V případě vyobrazené zbraně se jedná o zbraň

A) jednoranovou.

B) samonabíjecí.

C) opakovací.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 391

Zobrazená hlavní část zbraně je typická pro

A) dvouranové zbraně zkonstruované na principech kolečkových zámkových systémů.

B) dlouhé opakovací zbraně s drážkovaným vývrtem hlavně.

C) krátké víceranové zbraně s perkusním zámkem.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 392 Podle České technické normy se druhy střelných zbraní z hlediska charakteru střelby dělí na

A) jednoranové, opakovací, víceranové, automatické.

B) jednokomorové, vícekomorové a samonabíjecí.

C) jednohlavňové, vícehlavňové a automatické.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 393 Funkční cyklus opakovací kulovnice s otočným odsuvným závěrem je obvykle založen na

A) manuálním ovládání odsuvného závěru obvykle prostřednictvím kliky spojené se závěrem, kdy otočením závěru dochází k jeho uzamčení. V závěru bývá typicky umístěn také přímoběžný bicí mechanismus.

B) manuálním ovládání odsuvného závěru prostřednictvím spodní páky (tzv. lever action), kdy pohybem páky směrem dolů dochází k uzamčení zbraně. Bicí mechanismus má typicky podobu vnějšího bicího kohoutu umístěného na zámkové desce.

C) impulzu tlaku spalných plynů, které jsou odebírány z vývrtu hlavně a působí na nosič otočného odsuvného závěru buď prostřednictvím pístu nebo přímo. Bicí mechanismus má typicky podobu vnitřního kladívka nebo přímoběžného úderníku.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 394 Funkční cyklus opakovací brokovnice ovládané posuvným předpažbím je obvykle založen na

A) manuálním ovládání posuvného předpažbí, kterým se ovládá závěrový a nabíjecí mechanismus zbraně. Při posunu předpažbí směrem vzad dochází standardně také k natažení bicího mechanismu.

B) manuálním ovládání posuvného předpažbí, kterým se ovládá závěrový a spoušťový mechanismus zbraně. Při posunu předpažbí směrem vpřed dochází standardně také k vypuštění napnutého bicího mechanismu.

C) impulzu zpětného rázu při výstřelu. Před prvním výstřelem dochází k nabití zbraně pohybem posuvného předpažbí; následně je již funkce zbraně zajišťována automatikou zbraně.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 395 Druhy střelných zbraní se podle způsobu držení dělí na

A) lovecké a sportovní.

B) dlouhé a krátké.

C) speciální a samonabíjecí.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 396 Palná zbraň, u níž se vyhození vystřelené nábojnice, opětovné nabití a napnutí bicího mechanismu děje v důsledku předchozího výstřelu, a jejíž konstrukce umožňuje střílet jednotlivé rány, je

A) samonabíjecí zbraň palná.

B) opakovací zbraň palná.

C) samočinná zbraň se spoušťovým mechanismem DAO.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 397 Funkce neuzamčeného závěru samonabíjecí pistole se obvykle odvozuje od

A) impulzu zpětného rázu při výstřelu (tzn. tlaku spalných plynů na dno nábojnice v nábojové komoře).

B) impulzu zpětného rázu při výstřelu (tzv. „kopnutí“, které pociťuje střelec při střelbě a které je vyvoláno expanzí spalných plynů u ústí hlavně).

C) impulzu spalných plynů působících v případě samonabíjecích pistolí s tzv. dynamickým závěrem na nosič závorníku a odebíraných z vývrtu hlavně.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 398 Funkční cyklus samonabíjecí pušky určené pro náboje středního balistického výkonu (např. 223 Remington nebo 7,62 x 39 mm) je obvykle založen na

A) impulzu tlaku spalných plynů, a to standardně buď prostřednictvím jejich odběru z vývrtu hlavně (v případě uzamčených závěrových mechanismů) nebo jejich tlaku na dno nábojnice (v případě bržděných nebo též polouzamčených závěrových mechanismů).

B) impulzu zpětného rázu při výstřelu, který působí na dynamický (neuzamčený) otočný odsuvný závěr.

C) manuálním ovládání závěrového mechanismu přes páku, kliku nebo obdobný ovládací prvek, který může být s ohledem na konkrétní konstrukci zbraně spojen buď přímo se závěrem, s pístem nebo pístnicí. Přímoběžný bicí mechanismus bývá umístěn typicky v dutině závorníku.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 399 Palná zbraň, jejíž konstrukce umožňuje střílet dávkou nebo dávkami i jednotlivými ranami, je

A) samonabíjecí zbraň.

B) opakovací zbraň.

C) samočinná zbraň.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 400 Hlaveň je část zbraně

A) sloužící k uzavírání nebo uzamykání náboje ve zbrani.

B) sloužící k zásobování zbraně náboji.

C) v níž se určitý druh energie přeměňuje v pohybovou energii střely; vodicí část vývrtu hlavně vede střelu v požadovaném směru.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 401 Závěr u zbraně je zařízení, které

A) uzavírá nebo uzamyká nábojovou komoru.

B) slouží k zamíření zbraně.

C) slouží k zásobování zbraně náboji.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 402 Bicí mechanismus u palných zbraní je mechanismus

A) sloužící k vedení střely.

B) způsobující úder na zápalku.

C) sloužící k zamíření zbraně.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 403 Pojistka je

A) součást zajišťující zbraň proti výstřelu.

B) součást, která přidržuje nábojnici.

C) zařízení, které vyhazuje nábojnici nebo náboj.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 404 Je-li dlouhá broková zbraň vybavena automatickou pojistkou, která zajišťuje zbraň při každém sklopení hlavně nebo hlavňového svazku, před výstřelem

A) není nutno ji odjistit.

B) je nutno ji odjistit pomocí příslušného ovládacího prvku umístěného například na hřbetě krku pažby.

C) dojde k jejímu automatickému odjištění stisknutím spouště.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 405 Mířidla jsou zařízení sloužící

A) k měření ráže zbraně.

B) k zamíření zbraně.

C) k nabíjení zbraně.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 406 Vložná hlaveň je

A) hlaveň větší ráže vkládaná do vývrtu hlavně menší ráže.

B) hlaveň menší ráže vkládaná do vývrtu hlavně větší ráže.

C) zařízení nebo součást hlavně, která upravuje účinky výstřelu (například nábojové redukce).

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 407 Rám zbraně je

A) součást revolveru, která vytahuje a vyhazuje vystřelené nábojnice.

B) část zbraně, která je určena k podávání nábojů.

C) součást revolveru, ve které jsou uloženy nebo jsou na ní upevněny ostatní součásti zbraně.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 408 Spoušťový mechanismus palné zbraně slouží

A) k zamíření zbraně na cíl.

B) k ovládání bicího mechanismu.

C) k vytažení nábojnice z nábojové komory.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 409 Palná zbraň – jednuška je

A) jednoranová dvouhlavňová brokovnice.

B) jednohlavňová jednoranová brokovnice.

C) víceranová brokovnice.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 410 Palná zbraň – dvojka je

A) dvouhlavňová brokovnice s hlavněmi vedle sebe.

B) dvouhlavňová brokovnice s hlavněmi nad sebou.

C) lovecká zbraň s brokovou a kulovou hlavní vedle sebe.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 411 Palná zbraň - lankasterka je

A) dvojka se skrytými kladívky.

B) dvojka s vnějšími kohouty.

C) jednohlavňová jednoranová brokovnice.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 412 Palná zbraň - hamerleska je

A) dvouhlavňová zbraň s kulovou a brokovou hlavní.

B) dvojka s vnějšími kohouty.

C) dvojka se sklopnými hlavněmi a se skrytými kladívky.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 413 Palná zbraň - broková kozlice je

A) dvouhlavňová zbraň s kulovou a brokovou hlavní.

B) zbraň se dvěma hlavněmi vedle sebe; obě hlavně brokové.

C) zbraň se dvěma hlavněmi nad sebou; obě hlavně brokové.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 414 Palná zbraň - kombinovaná zbraň je

A) lovecká dlouhá zbraň se dvěma a více hlavněmi; hlavně mají různý vývrt.

B) zbraň se dvěma hlavněmi nad sebou; obě hlavně brokové.

C) jednohlavňová lovecká dlouhá zbraň s drážkovaným vývrtem určená pro střelbu kulovými náboji.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 415 Palná zbraň - kulobroková kozlice je

A) zbraň, která má dvě kulové hlavně vedle sebe.

B) zbraň se dvěma hlavněmi nad sebou; kulovou a brokovou hlavní bez ohledu na jejich vzájemnou polohu.

C) zbraň, která má dvě brokové hlavně vedle sebe.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 416 Palná zbraň - kulovnice je

A) jednohlavňová lovecká dlouhá zbraň s drážkovaným vývrtem určená pro střelbu kulovými náboji.

B) vícehlavňová lovecká zbraň určená pro střelbu brokovými náboji.

C) jednohlavňová lovecká dlouhá zbraň s drážkovaným vývrtem určená pro střelbu signálními náboji.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 417 Palná zbraň - dvoják je

A) dlouhá zbraň se dvěma brokovými hlavněmi vedle sebe.

B) lovecká dlouhá zbraň se dvěma kulovými hlavněmi nad sebou.

C) lovecká dlouhá zbraň se dvěma kulovými hlavněmi vedle sebe.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 418 Palná zbraň - kulová kozlice je

A) lovecká dlouhá zbraň se dvěma kulovými hlavněmi nad sebou.

B) dlouhá zbraň se dvěma kulovými hlavněmi vedle sebe.

C) lovecká dlouhá zbraň se dvěma brokovými hlavněmi nad sebou.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 419 Podle České technické normy se za malorážku považuje palná zbraň, kterou je

A) dlouhá zbraň s drážkovaným vývrtem pro kulový náboj se středovým zápalem.

B) krátká zbraň určená pro střelbu náboji typu Flobert.

C) dlouhá zbraň s drážkovaným vývrtem pro kulový náboj ráže .22 (5,6 mm) s okrajovým zápalem.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 420 Palná zbraň - flobertka je

A) krátká nebo dlouhá jednohlavňová nebo vícehlavňová zbraň určená pro náboje typu Flobert.

B) krátká nebo dlouhá zbraň s hladkým vývrtem pro kulový náboj s jiným než středovým nebo okrajovým zápalem.

C) dlouhá kulová zbraň pro střelbu kulovými náboji se středovým zápalem.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 421 Palná zbraň - pistole je

A) krátká zbraň s pevnou hlavní a otáčivým válcem s nábojovými komorami, které se mezi jednotlivými výstřely natáčejí do osy hlavně.

B) dlouhá zbraň s pevnou hlavní s nábojovou komorou; jednoranová, opakovací nebo samonabíjecí (popřípadě vícehlavňová).

C) krátká zbraň s pevnou nebo pohyblivou hlavní s nábojovou komorou; jednoranová, opakovací nebo samonabíjecí (popřípadě vícehlavňová).

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 422 Palná zbraň - revolver je

A) krátká zbraň s pevnou hlavní a otáčivým válcem s nábojovými komorami, které se mezi jednotlivými výstřely natáčejí do osy vývrtu hlavně.

B) krátká zbraň s pevnou nebo pohyblivou hlavní s nábojovou komorou; jednoranová, opakovací nebo samonabíjecí (popřípadě vícehlavňová).

C) dlouhá zbraň s pohyblivou hlavní a otáčivým válcem s nábojovými komorami, které se mezi jednotlivými výstřely natáčejí do osy vývrtu hlavně.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 423 Ráže palné zbraně pro kulový náboj je

A) vyjádřena některými nebo všemi údaji: smluvní velikostí průměru vodicí části vývrtu hlavně, technickým popisem nábojové komory, technickým popisem použitelného náboje, doplňkovými označeními.

B) vyjádřena všemi údaji: zvykovou velikostí poloměru vodicí linie vývrtu hlavně, technickým popisem nábojové komory, smluvním popisem použitého náboje.

C) přesně vyjádřena údaji: smluvní velikostí objemu vodicí části hlavně, smluvním popisem komory.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 424 Zahrdlení je úprava

A) úsťové části brokové hlavně ovlivňující velikost a charakter krytí.

B) nábojové komory brokové zbraně.

C) přechodového kužele brokové zbraně.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 425 Ráže palné zbraně pro brokový náboj je

A) vyjádřena přesnou velikostí průměru vývrtu hlavně a smluvním číslem udávajícím počet koulí libovolného průměru odlitých z jedné anglické libry olova, které projdou lehce vývrtem hlavně.

B) přesná velikost průměru vodicí části vývrtu hlavně, což je smluvní číslo udávající počet koulí stejného průměru odlitých z jedné anglické libry olova, které projdou vývrtem hlavně.

C) smluvní označení, ke kterému přísluší technický popis náboje a vývrtu hlavně dané ráže nábojové komory.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 426 Střelivo se podle zápalu dělí na

A) střelivo s dynamickým nebo mechanickým zápalem.

B) střelivo s elektrickým nebo plynovým zápalem.

C) střelivo s elektrickým nebo mechanickým zápalem.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 427 Střelivo s mechanickým zápalem se dělí na střelivo

A) s okrajovým zápalem nebo se zápalem Lefaucheux.

B) s okrajovým nebo středovým zápalem.

C) s okrajovým zápalem, středovým zápalem nebo se zápalem Lefaucheux.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 428 Školní náboj je náboj

A) určený ke světelné a akustické imitaci ostré střelby.

B) bez výmetné náplně a zápalky, který rozměrově odpovídá skutečnému náboji: slouží pro výuku a výcvik v nabíjení a spouštění zbraně a pro kontrolu funkce zásobníku, závěru a spušťadla.

C) s výmetnou náplní, který rozměrově neodpovídá skutečnému náboji.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 429 Náboj typu Flobert je náboj

A) se středovým zápalem pro brokové zbraně.

B) se středovým zápalem; má střelu jednotnou nebo hromadnou v rážích 4 mm, 7 mm a 10 mm.

C) s okrajovým zápalem; má střelu jednotnou nebo hromadnou, obvykle v rážích 4 mm, 6 mm nebo 9 mm.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 430 U perkusního zámku se iniciace výmetné náplně vyvozuje

A) úderem kladívka (kohoutu) na perkusní zápalku.

B) úhozem kladívka (kohoutu) na ocílku.

C) úderem křemene upevněného v čelistech zámku na ocílku.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 431 Záměrná je

A) kladný náměr, který definuje odklon náměrné od úrovně ústí vzhůru.

B) přímka spojující mířidla zamířené zbraně a nejvyšší bod dráhy střely na úrovni ústí.

C) přímka spojující mířidla zamířené zbraně a záměrný bod na cíli.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 432 Maximální dostřel je

A) největší dosažitelný dostřel při střelbě z určité zbraně s určitým druhem náboje.

B) největší vzdálenost od zbraně, na níž lze efektivně vyřadit střelbou zvolený cíl.

C) nejmenší dosažitelný dostřel při střelbě z určité zbraně.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 433 Maximální dostřel při výstřelu z pistole ráže 9 mm Luger nebo jiné srovnatelné ráže, při použití standardního střeliva, může činit

A) přibližně 100 až 150 m, přičemž střela je schopná způsobit člověku vážné či smrtelné poranění po celé dráze svého letu.

B) i více než 1,5 km, přičemž střela je schopná způsobit člověku vážné či smrtelné poranění po více než polovinu dráhy svého letu.

C) při optimálním náměru přibližně až 3 km, přičemž ale účinný dostřel představuje pouze přibližně 50 m.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 434 Maximální dostřel při výstřelu z dlouhé kulové zbraně ráže 308 Winchester nebo srovnatelné ráže, při použití standardního střeliva, může činit přibližně

A) až 800 m, přičemž střela může způsobit vážnou újmu na zdraví po celé své dráze letu.

B) až 4 km, přičemž střela může způsobit vážnou újmu na zdraví po celé své dráze letu.

C) až 10 km, přičemž střela může způsobit vážnou újmu na zdraví po celé své dráze letu.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 435 Maximální dostřel při výstřelu z dlouhé kulové zbraně ráže 22 Long Rifle, při použití standardního střeliva, může činit

A) až stonásobek délky hlavně měřené v metrech. Střela může způsobit vážnou újmu na zdraví přibližně do vzdálenosti 150 m.

B) více než 1,5 km. Střela může způsobit vážnou újmu na zdraví po více než polovinu dráhy svého letu.

C) až 4 km, přičemž střela může způsobit vážnou újmu na zdraví po celé své dráze letu.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 436 Maximální dostřel při výstřelu hromadné střely (broky o velikosti 2,4 mm až 3,5 mm) z dlouhé brokové zbraně ráže 12 nebo 16 činí přibližně

A) i více než 1,5 km, přičemž větší shluk broků může způsobit vážnou újmu na zdraví po celé dráze letu.

B) stovky metrů. Hodnotu maximálního dostřelu v metrech lze přibližně určit jako stonásobek průměru broku v milimetrech (tzn. např. přibližně 250 m v případě broků velikosti 2,4 mm).

C) desítky metrů. Maximální dostřel se shoduje s tzv. mysliveckou vzdáleností střelby.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 437 Účinný dostřel je

A) největší vzdálenost od zbraně, na níž lze efektivně vyřadit mířenou střelbou zvolený cíl.

B) největší dosažený dostřel při střelbě z určité zbraně s určitým druhem náboje.

C) maximální vzdálenost od zbraně, kam dopadne střela.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 438 Krytí brokovnice je

A) poměr počtu zásahů vytvořených broky brokového shluku určitého náboje ve čtverci o stanovené úhlopříčce.

B) poměr počtu zásahů broků v kruhovém zkušebním terči v určené vzdálenosti od ústí zbraně k celkovému počtu broků v náboji, vyjádřený v procentech.

C) prodloužená osa hlavně zamířené zbraně bezprostředně před výstřelem.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 439 Ranivý účinek je

A) ničivý účinek střel na živé cíle, jehož výsledkem je vznik střelných poranění.

B) ničivý účinek střel na pevné cíle, jehož výsledkem je zničení cíle.

C) rozdíl mezi dopadovou a zbytkovou energií střely.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 440 Průbojný účinek je

A) účinek střely, který způsobí zapálení předmětu.

B) ničivý účinek střel na živé cíle, jehož výsledkem je vznik střelných poranění.

C) ničivý účinek střely spočívající v pronikání střely cílem.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 441 Střelnice je komplex zařízení a prostorů určených

A) pro střelbu.

B) výhradně pro výuku a výcvik ve střelbě.

C) jen pro nastřelování a zkoušení zbraní.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 442 Střelecké stanoviště je

A) přibližně určené místo, popřípadě ohrazené, kde řídící střeleb vydává střelcům náboje.

B) přesně určené místo, popřípadě ohrazené, z něhož se střílí.

C) přesně určené místo, popřípadě ohrazené, na kterém se střelcům udělují instrukce.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 443 Palebná čára je čára, která omezuje střelecká stanoviště směrem

A) k terčové čáře.

B) k místu, kde jsou vydávány náboje.

C) k místu, kde řídící střeleb provádí instruktáž.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 444 Cílový prostor je prostor, kde

A) se zdržuje střelec po zasažení cíle.

B) je prováděno vyhodnocení střelby na cíl.

C) je umístěn terč a terčová zařízení.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 445 Bezpečný prostor je prostor střelnice, který

A) není při střelbě ohrožen při dodržení bezpečnostních pravidel platných pro danou střelnici.

B) je za zády řídícího střeleb.

C) slouží k ukládání vystřelených nábojnic.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 446 Ohrožený prostor je prostor střelnice, kde

A) lze předpokládat přímý dopad střel (primární ohrožený prostor) nebo střel a jejich částí po odrazu (sekundární ohrožený prostor) při dodržení bezpečnostních pravidel platných pro danou střelnici.

B) jsou uloženy zbraně, střelivo a další munice.

C) se provádí výuka a výcvik ve střelbě.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 447 Terčové zařízení je zařízení sloužící

A) k umístění a případnému pohybu terčů.

B) k automatickému lepení terčů po provedené střelbě.

C) k uskladnění používaných terčů na střelnici.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 448 Nástřelná série je

A) série sloužící k ověření zkušební značky zbraně.

B) série sloužící k ověření nastřelení a funkce zbraně zpravidla před soutěží.

C) série sloužící k ověření průměrné hodnoty bodu zásahu.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 449 Vydutí hlavně je

A) rozšíření ústí brokové hlavně.

B) místní zvětšení průměru hlavně způsobené při výstřelu.

C) prasknutí hlavně po výstřelu.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 450 V případě značného znečištění hlavně nebo je-li v hlavni jiná cizí překážka (např. způsobená nechtěným nabráním hlíny do vývrtu hlavně), hrozí při výstřelu

A) vydutí nebo roztržení hlavně a případně další destrukce zbraně s možností vážného zranění střelce nebo v okolí se nacházejících osob.

B) že samonabíjecí zbraň začne tzv. kulometit, neboli vystřelí dávku ran v důsledku selhání správné činnosti bicího mechanismu. Přitom hrozí ztráta kontroly nad zbraní a zasažení nezúčastněných osob střelbou.

C) snížení tlaku spalných plynů v hlavni, neboť střela musí při průchodu vývrtem hlavně překonávat zvýšený odpor. V důsledku toho může obvykle dojít k výraznému zhoršení přesnosti a střela může mít nižší (suboptimální) účinek střely v cíli.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 451 Dva různými směry současně vržené asfaltové terče se nazývají

A) dvojterč.

B) nástřelný terč.

C) zadní terč.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 452 Terč definovaných rozměrů, hmotnosti a barvy, používaný pro brokové disciplíny, vrhaný vrhacím zařízením se nazývá

A) nástřelný terč (pohyblivý terč).

B) dvojterč (klouzavý terč).

C) asfaltový terč (letící terč).

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 453 Zápalka je

A) prachová tableta určená jako zápalná látka v palných střelných zbraních.

B) součást náboje obsahující zápalkovou slož, která se nárazem nebo jiným způsobem vznítí a zažehne výmetnou náplň.

C) nábojnice obsahující zažehovací nebo zápalnou látku určenou pro palné střelné zbraně.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 454 Ke střelbě ze zbraně v dobrém technickém stavu lze bezpečně použít

A) střelivo ráže a případně též konkrétního výrobního provedení, pro které je zbraň určena a které je vyznačeno na zbrani.

B) střelivo, které lze do zbraně vložit a uzamknout, aniž by musela být použita větší síla.

C) náboje označené typem dané zbraně. To platí vždy v případě civilních zbraní, zatímco u vojenských zbraní může být stanoven odlišný postup.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 455 Kulové střelivo s výrazně zdeformovanou střelou nebo střelou pokrytou např. rzí

A) by nemělo být použito ke střelbě, protože může způsobit poškození, případně i havárii zbraně.

B) může být použito ke střelbě pouze na schválených střelnicích.

C) může být použito ke střelbě pouze ve zbraních určených pro použití střeliva se zvýšeným ranivým účinkem.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 456 Střelivo může být použito ke střelbě

A) ze zbraně, která je pro takové střelivo určena, a pouze v případě, že je jak střelivo, tak i zbraň v dobrém technickém stavu.

B) pouze v případě, že bylo vyrobeno před méně než 10 lety, po uplynutí této doby je střelivo považováno za expirované, a jeho použití je vysoce rizikové.

C) ve zbrani příslušné nebo obdobné ráže. Pokud zbraň není určena přímo pro toto střelivo, ale lze jej do této zbraně nabít, lze jej v takové zbrani vždy bezpečně použít, pokud je výkonově slabší než střelivo, pro které je daná zbraň určena.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 457 Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

A) S každou zbraní je na místě zacházet, jakoby byla nabitá; zejména není přípustné „jen tak“ mířit na jiného člověka, a to i se zbraní, o níž jsme přesvědčeni, že nabitá není.

B) S každou zbraní je na místě zacházet, jakoby byla nabitá; to neplatí, pokud zacházíme se zbraní, která byla jako nenabitá bezpečně uložena v trezoru odpovídajícím požadavkům nařízení vlády č. 217/2017 Sb.

C) Se zbraní není dovoleno mířit na jiného člověka, zvířata nebo věci vyšší hodnoty, pokud je zbraň nabitá a pokud k tomu takový člověk nebo vlastník zvířete anebo věci nedal souhlas.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 458 Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

A) Střílet ze zbraně je možné pouze v případě, že víme, na co střílíme, uvědomujeme si, kam dále může střela letět v případě průstřelu cíle nebo jiné překážky, a zohledníme riziko odrazu střely.

B) Pouze na schválené střelnici nebo v honitbě lze střílet bez obav ze zasažení jiné osoby nebo způsobení škody na majetku.

C) Střílet ze zbraně lze do cílového prostoru, o kterém jsme si jisti, že se v něm nevyskytnou osoby, a to zejména s ohledem na denní dobu. To neplatí na schválené střelnici, na níž je výskyt osob v zásadě vyloučen.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 459 Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

A) Se zbraní lze střílet pouze tehdy, pokud je v dobrém technickém stavu; při každém pravidelném čištění zbraně a pokud možno před každou střelbou je proto na místě alespoň zběžná prohlídka zbraně, nevykazuje-li defekty (vydutí hlavně, cizí předměty v hlavni, prasklé součásti), které by bezpečné použití zbraně ke střelbě vylučovaly.

B) Technickou způsobilost zbraně ke střelbě zajišťuje ověření zbraně příslušnou zkušební značkou. Je-li zbraň adekvátně ověřena, je možné ji ke střelbě bezpečně použít vždy.

C) Se zbraní lze střílet pouze tehdy, pokud její technický stav odpovídá použitému střelivu a úrovni výcviku střelce; čím je technická kompetentnost střelce důkladnější, tedy zejména v případě dlouhodobější zkušenosti se zacházením se zbraní, tím menší důraz lze klást na technickou způsobilost zbraně nebo použitého střeliva.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 460 Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

A) Než zbraň odložíme nebo uložíme, vždy je nutné se přesvědčit, že není nabitá a případně provést její vybití.

B) Zbraň lze odložit nabitou pouze v případě, že tak učiníme v místnosti, ve které je alespoň ještě jeden jiný držitel zbrojního průkazu.

C) Při každém odložení zbraně je nutné provést její úplné vybití, a to včetně vyjmutí nábojů ze všech zásobníků a provedení částečného rozebrání zbraně tak, aby nebylo možné zbraň rychle znovu nabít.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 461 Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

A) Při střelbě je potřeba použít ochranu sluchu a zraku, pokud je to možné.

B) Při střelbě lze použít ochranu sluchu, zejména pokud střílíme častěji; ochranu zraku je nutné použít pouze tehdy, pokud hrozí odrazy střel.

C) Při střelbě je nezbytné použití střeleckých rukavic, pokud je střelba prováděna ve ztížených klimatických podmínkách.

ČÁST II.

NAUKY O ZBRANÍCH A STŘELIVU

Otázka č. 462 Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

A) Nošení zbraně je komplexní problematika; zejména je třeba zohledňovat platná právní pravidla, nosit krátkou zbraň v odpovídajícím pouzdře a volit oděv tak, aby umožňoval bezpečné nošení zbraně; dlouhou zbraň je na místě nosit vždy buď zajištěnou, a není-li vybavena spolehlivou manuální pojistkou nebo obdobným mechanismem, tak ji nosit bez náboje v nábojové komoře.

B) Nošení zbraně je komplexní problematika; vždy je třeba věnovat nošení zbraně důsledný trénink, a to zejména s ohledem na rychlost tasení zbraně. Zbraň musí být nošena ve stavu umožňujícím okamžité použití.

C) Nošení zbraně je přípustné pouze na místech, kde je nižší koncentrace osob, především tedy mimo intravilán obcí a měst.